Minulost je věc, která se vrací vždy, když ji nejméně očekáváš. Dej pozor, obyčejně je schopná zlámat ti vaz.

Leden 2012

Dotek ohně... Polibek Fénixe

31. ledna 2012 v 23:28 | Rudolf z Falknova

Tak trochu rychlovka k obrázku, který mě zaujal. Autorku obrázku naleznete tady.

Horkost žhnoucí v dechu,

rudá záře plamene,

slůvka kráčí v spěchu,

s popelem jsou spletené.

***

Dvě bytosti jenž touží,

v zoufalosti snaha,

dvě srdce se souží,

chlad v tu horkost sahá.

***

Vzdálenost je blízká,

dívka se však vzdaluje,

Fénix, pták si stýská,

plamenem tvář spaluje

***

Dotek ohně pálí,

pro věčnost Fénix klame,

zrak jejich je šálí,

proudem slzy slané.


Ona Temnota

24. ledna 2012 v 20:34 | Rudolf z Falknova |  Básně

Temnota Je a bez ní světla není

Temnota je jak spánek beze snění

S Temnotou spolu světem kráčet

S Temnotou zraky slzou smáčet.

Pro Temnotu srdce zrůdám dát.

Pro Temnotu chce vítr vát.

Tvář Temnoty je temná, krásná.

Tvář Temnoty je slepá, jasná.

Tys Temnota, jsi rubu líc.

Tys Temnota, jsi a nejsi nic.


Ta jež kráčí s kosou

21. ledna 2012 v 11:56 | Rudolf z Falknova |  Básně



Krásná, Ta jež kráčí s kosou.

Svůdná, ten polibek poslední.

Bosá, krev se smývá rosou.

Nahá, s ní tanec je nevšední.

***

Bolest, ta v dál před ní prchá.

Radost, vystřídá jí žal.

Smutek, pro pláč dávno hluchá.

Víra, cestou běží v dál.

***

Hořkost, na jazyku vzlyk.

Průvod, pro křídla snad andělská.

Rozloučení, je to lidský zvyk.

Bůh, hle tam brána nebeská.


Zkáza a Stín

19. ledna 2012 v 22:41 | Rudolf z Falknova |  Básně

O jedné kapitolce z knihy, která zatím neviděla světlo světa. A tak třeba už brzy ;-)


...Hle, třes se! Zde příchází tvá Zkáza.

Společně s ní kráčí v patách Stín.

Meč jejich kouše, již přetekla váza,

i dřevo pevné rozštípne klín.

***

V panství smrti, v útrobách země,

Stín se Zkázou tančí v jednom kole,

bolest je vtíravá, přichází jemně,

ten kdo byl nahoře je náhle dole.

***

Pro svou paní, Zkáza se bije,

Stín je mu v patách "Hle támhle již jdou..."

Pro lásku v níž svůj život žije.

A Padlé, Neživé ke smrti zvou....


Smrt pro Nevinnost...

16. ledna 2012 v 20:53 | Rudolf z Falknova |  Básně

O tom, že některá nevinnost nemusí být nevinná...

"Nejsou takové mříže na světě, jenž by mě mohli na dlouho věznit."

Ovanul Tvé tělo dračí dech,

horkost spaluje tvář.

Teď vstříc odvaze a k smrti spěch,

odlesk meče, jasná čepele zář.

***

Když prsty pohladily tu zbraň zbraní,

do srdce náhle vstoupil pevný klid.

Když rytíř Ten před zlem nevinnost brání,

před zlem dračím, jenž pokořil všechen lid.

***

Teď obluda chrlý horký plamen z chřtánu,

nastav štít tomu ohni směle.

Sledují Tě oči pána z nebeského chrámu,

Boha jenž hrdinovi se teď směje.

***

Studeným potem zbrocené Tvé čelo,

už dost bylo zbytečného strachu.

Teď dej povel, ať hejbne se Tvé tělo,

za okamžik pouhý, ten drak bude v prachu.

***

Tak paže pozdvihla meč,

špička míří k hvězdám.

Teď nastane lítá řež,

"Teď Tě draku ztrestám"

***

Tam u skal v tvrdé rudě,

okovy zlověstně chřestí,

tam paní jatá, krev její v půdě.

Jen ona je rytíře štěstí?

***

"Ach proboha" v záchranu doufá,

"Ty jsi můj hrdina, můj chrabrý pán."

To tělo sličné se v řetězech houpá,

však pro její nevinnost je život brán.

***

To ona je démon a drak její kmán

to ona chce žití, zmítá jí hlad.

To ona je vůdkyní, paní pekelných bran

a dechem z úst mrazí jí chlad.

***

A paní je ráda zas hrdina přichází z řad,

a hrdina dál směle se bije,

pro onu nevinnost chce dračí řád,

a ona zas na dalších tisíc let žije.

***

V krvi zem, půda se smutně topí,

jed z draka proudem vytéká.

Meč zlomil se... Ach rytíř své žití kropí,

náhle svobodná je dívka... Bestie zakletá.


Dračí setba

11. ledna 2012 v 20:48 | Rudolf z Falknova |  Ukázka zbrojí

Tak 11. února ta vypukne. Všem doporučuji. Mužete se těšit, že jedním z účinkujících bude i má maločkost. Grrrr ja se tak těšííím "NA NOVÉ, ČERSTVÉ MASO" ;-)

DRAČÍ SETBA


II. Zimní bitva pod Devíti skalami

Pro tisk

Dne 11.2.2012 proběhne v areálu statku Bukáček již druhá zimní pohádková bitva.

Tradiční boj dobra a zla, pod názvem Dračí setba, přináší skupina šermu a fireshow Novus Origo z Polné jako svůj třetí počin v této lokalitě. Doposud mohli diváci shlédnout jednu zimní a jednu letní bitvu, ve kterých vystoupily šermířské spolky z celé republiky.

Scénář příběhu je ryze pohádkový , ale na rozdíl od prvního ročníku, který se inspiroval pohádkou Ledová královna, je původním scénářem skupiny. Jedná se o příběh čaroděje ohrožujícího celý lidský rod. Mottem bitvy je: "říká se, že kdo povolá Dračí setbu, stane se neporazitelným, někdy ale odvaha může přemoci magii....může!" Víc si ale již divák musí přijít shlédnout sám.

Areál bude veřejnosti otevřen od 11 hodin kdy začne provoz tržiště, od 13 hodin pak proběhnou vystoupení šermířů, projížďky na koních, výuka a ukázky orientálních tanců. V 15 hodin je naplánována samotná bitva a ihned po setmění velká fireshow. Na večer je připravena i rocková veselice nejen pro učinkující.

Informace pro diváky: Statek Bukáček se nachází v obci Křižánky u Svratky na lyžařských tratích Žďárských vrchů, pohodlná cesta tam vede ze Žďáru nad Sázavou, Nového Města na Moravě, Hlinska nebo Poličky. V areálu je možnost výborného stravování a popřípadě i ubytování . Parkování je zdarma, cena vstupného je 100kč pro dospělou osobu, 60 Kč pro děti. Děti do výšky meče mají vstup zdarma.

  • Kontaktní osoby: Martin Bahounek 776 804 138

Václav Vinkler 605364485


MSTA

9. ledna 2012 v 12:26 | Rudolf z Falknova |  Básně

Střez se ty, jenž ke dnu ukázals mi směr.

Nahoru se rychle dostanu.

Dám teď ránu strašnou, neuhneš, jen ji ber.

Sám sebe se zastanu.

***

Střez se ty jenž nazval jsi mne hlupákem.

Teď nastala moje chvíle.

Teď sám staneš se bídným chudákem.

Těžko vzdoruješ té síle.

***

Střez se zastoupit mou krásnou cestu.

Se zlou se potkáš.

Již není čas, ty nerozumíš varovnému gestu?

Teď sám to dno poznáš.



Příběh polenského hradu 1242 - 1794

5. ledna 2012 v 8:58 | Rudolf z Falknova |  Videa

O tom, že nejenom psaní je můj denní chléb.

..."Věz, že Polná jediného tesaře má a tím jsem právě já."...


Nikdy nevíš...

4. ledna 2012 v 13:30 | Rudolf z Falknova |  Básně

Tahle balada už tady asi jednou byla. Ted mi přijde jako dobrá k tématu. Tak tedy o to jak to může dopadnout, když si vybereme tu špatnou cestu za lepším životem. Jako otec dítka se tohoto nejvíc bojím.

"Néé, nevstupuj do dveří!"

Příkaz letí marně vzduchem.

Malé dítě otci nevěří,

oči září touhou, smíchem.

I otvírá dál ten chlapec každá vrátka.

"Nikdy nevíš co za dveřmi muže být."

To tajemství tam číhá, ta touha sladká.

Za dobrodružstvím, s odvahou jen jít.

Tak rostlo dítko, z hocha muž.

"Ach tys ty dveře nenechal?"

Tam našel truhlu, tuhle nůž,

ničeho se nelekal.

A tak šel čas a pravím vám,

zvědavost je boží trest.

Ten mladý muž, když zůstal sám:

"Však za dveřmi je spousta cest."

I zaťukal, dřevo dveří duní.

"Hej světe vpusť mě tam."

Jen škrábaní, něco tiše funí,

a zachvěl se dveří rám.

Pak klika cvakla, v pantu skřípe.

To síla temnot otvírá.

"Probůh tam ve tmě něco sípe."

Proč jen tuhle cestu vybírá?

***

"Tak sto roků, sto dlouhých zim.

Já temnotou bloudím sám.

Kde to jsem? Čím jsem? Kým?

Kterým směrem zavítám.

Proč já vstoupil? Proč chtěl jsem jít?

Slova varovná! Proč já nedal sluch?

Vím, jsem snílek, chci sen svůj snít.

Teď pekelný chřtán a temnoty ruch."

***

I truchlil pláčem, mladý stín.

Kdysi opustil svět, směr šel spát.

Bludištěm bloudí, cestou vin.

A tvorů temných musí se teď bát.

Hle tam je démon, těch rohů. Tlam.

A mladý stín zas utíká.

Kde spásná vrátka jsou? Zde, tu, tam?

V černotě si naříká.

Pekelné monstra, nicotný chřtán,

pro mládí trest nejvyšší.

Marně vzhlíží, daleko nebes bran,

zde modlitbu "ON" neslyší.

***

A démon další, snad troll snad skřet,

zvídavý mladík bez sil pad.

Již za zády slyší krutý skřek.

To život dal mu sprostý mat.

Zavírá pohled, víčka zrádně sní.

Za branou snění žije dál.

Kolik zde strávil dlouhých dní?

V procitnutí vítá jej rudý sál.

Na rukou pouta, z dlaní krev.

A bolest píchá někde vzadu,

Cítí chladno v zákrutech svých střev,

co dal by teď za otce radu.

A démoni tančí tělo rvou,

a krev stříká čím dál víc,

již jedno je co na něj řvou,

měl život, teď nemá nic.

***

"Ne nevstupuj do dveří,

nikdy nevíš co za nimi může být."

Vyd dávný- Otci hoch nevěří.

Hoch co chce svoje touhy snít.


A pozdě teď na osud láteří.


Strážce Valu

2. ledna 2012 v 13:45 | Rudolf z Falknova |  Básně

Černá zbroj, přesto vražedně se leskne,

snad za zavřeným hledím lidský pohled.

Pod zrakem tím každé kvítí zeschne,

k Valu cesta vede, on drží nad ní dohled.

***

Hlídá na věky vládkyni černého temna,

již tisíc let nehybně v hradisku stojí,

pro něj Paní zdá se krásná,milá, jemná,

ta Paní jíž se každý jiný bojí.

***

Opřen o dlouhý, černý, ostrý meč,

hlavice tvaru lebky čepel zdobí,

při pohledu na něj, ztratíš jistě řeč,

každé zranění se mu rázem zhojí.

***

Je temný rytíř, je Černé věže pán,

není radno do cesty mu vstoupit,

i ten kdo k Paní temna je zván,

raděj hned na ústup dá troubit.

***

Tady nepomůže žádná zbraň,

byť bájnější by byla,

nedobudeš vrata Černých bran,

je tu aby temná Paní žila.