Minulost je věc, která se vrací vždy, když ji nejméně očekáváš. Dej pozor, obyčejně je schopná zlámat ti vaz.

Nekonečný příběh

10. ledna 2011 v 10:25 | Rudolf z Falknova |  Básně

Za tmavé noci vytí vlčí,

zrak k plamenům upíráš.

Od země chlad, tělo tvé se krčí,

však srdce bardovi otvíráš.


Mluví tiše, mluví z rozvahou,

příběh dávný vynáší teď z prachu.

Legenda o muži. o muži s odvahou.

"Teď pozorně slyš, ctěný brachu."


Bývala zem, království to meče,

je dávno tomu, snad jen zapomenutá pohádka.

Tam zle se žilo, tam jen krev teče,

tam nerozkvetla srdce lásky zahrádka.


Těžce se žilo, jen strach, pláč, bída,

pán té země hrůzný vládce.

I v pekle je blaze, tam kde oheň je, síra,

zde žilo se špatně a krátce.


Služebníci jeho temní, krutí,

zbraní ostrou pokoře učí.

Kdo nesklonil se pil napoj s rtutí,

za okamžik, tělo jeho mučí.


Tak to šlo roky, uběhla léta,

v tichých nářcích plakal lid.

Však pánovi bohatství vzkvétá,

po tváři jeho blaženost, klid.


Pak přišel "On", úsměv měl dětský,

u pasu houpal se meč.

Pohled jeho, tak klidný, vražedně lesklý.

Zbraň jeho byla i jeho řeč.


Marně mu vladař posílal naproti strážce,

"On" s ladností poslal je k pánu.

Vždy došlo ke krvavé srážce,

už čepelí tluče na hradní bránu.


Za jeho zády srotil se lid,

ti lidé jenž nechtěli se už dál krčit.

Náhle opustil tvář pána klid,

náhle nechtěl nikdo za něj již ručit.


Val padl, padl i pán,

teď nového krále tam mají.

Krále jemuž ten dar byl dán,

-dar, před kterým se lid zas ve strachu sklání.-


Snad žije se teď blaze, je to dost dávno,

od těch dob uteklo mnoho vody.

Však po tvojí duši něco děsivě sáhlo,

dobře víš, že ze škody vzniknou zas škody.


Bard zmlkl, ztichla i píseň,

ty mlčíš, co říct, sám utíkáš.

Oheň zhasl jde k tobě tíseň,

kdy zas do té země zavítáš?


Sýček se snaží uspat tě svým nočním zpěvem,

ty však máš teď v srdci vztek, vzdor.

Hněv s tebou cloume, cloume s tvým tělem,

dlaň svírá meč, -ČLOVĚK JE ZVLÁŠTNÍ TVOR-.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Amia Amia | Web | 14. ledna 2011 v 12:14 | Reagovat

Básním nerozumím (co je dobré a tak) a nebojím se to příznat.
Ale zrovna tahle je nádherná, konec je super. Čte se hrozně dobře a lehce, většinou musím přemýšlet, doslova ,,co tím chtěl básník říci", což taky samozřejmě není špatné. Ale teď na nic takového nemám náladu ani sílu, takže mi přišla vhod  :)
Ale co v tom vidím či jak to chápu se radši šířit nebudu, ještě by vyšlo najevo že jsem to pochopila špatně  byla bych za blbce  ;)
Zkrátks, moc se mi líbí. Hlavně ten konec. ,,Člověk je zlváštní tvor". Ano, to tedy rozhodně je.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama